**Díl 27.**


![Kraťas.jpg](https://files.peakd.com/file/peakd-hive/bodie7/23wXQuSueczBKwfqJEeZq5D6McNNYbNkcBUo6oT3CB3QDbHPz3u9qSsuGSwFumzKM9fA4.jpg)

Bojim se výšek. Respektive jak kdy, jak kterých. 

Nevadilo by mi stoupnout na prosklenou podlahu výškový budovy třeba ve třicátým patře a vidět dolů, ale nepřiblížil bych se například na střeše k jejímu kraji, pakliže by tam bylo (na můj vkus) nízký oplocení, nebo nedostatečně řešený. Nemám problém s tím, jet v zimě na horách lanovkou, ale na kraj skály se nepostavim, ani kdybyste mě na kolenou prosili. Kulantně řečeno se tam cítím velmi nekomfortně.

V parkouru by ze mě byl hodně přízemní, velmi málo riskující člen komunity. :)

A tak se s tím pokoušim trochu pracovat. Velice opatrně. 

https://www.youtube.com/watch?v=_YeIREgUvYo

Tohle (viz video) pro drtivou většinu lidí nebude znamenat vůbec žádnej problém. Nevim kolik to je na zem, tak metr dvacet? Ale koukám-li na zem z výšky 3 metrů, ani tady se necejtim úplně v pohodě. Pro mě je to nějaká hrana. Pořád ale ještě kalkulovanej risk.

Jsem prostě trochu srab.