**Krakonoš junior se zřejmě potatil, protože už jako prvňáček přemýšlí, jak to udělat, aby si nejpozději k osmnáctinám nadělil dům. @krakonos sám mi svými připomínkami připomněl jedno téma, která jsem tu také chtěl rozvinout. Arbolet uděluje Akredity, které by jednou měly být jakousi členskou měnou.**

Jen stručně na úvod: Akredity nejsou kryptoměna, jsou centralizované, vydává je Arbolet, který je může kdykoli smazat, vynásobit tisícem, projet generátorem náhodných čísel... A tak dále. Vzhledem ke způsobu, jakým se získávají, by jejich hodnota zřejmě byla minimální. A jak to s tou hodnotou vlastně je?

**Hodnotu kryptoměn** (a třeba zlata nebo dalších statků, které nejsou pro člověka nutné) **určuje poptávka**. Když přijde na jídlo, bydlení, léky a podobně, může si nabídka vyskakovat. Chtě nechtě alespoň nějaké jídlo, nocleh a případně i léky sehnat prostě musíte. U Bitcoinů, zlata, Steemů, Akreditů, sporťáků od Lamborghini, lístků do kina a dalších zbytných statků (což je v tomto případě ekonomický termín pro věc, nikoli hospodářské stavení) záleží jen na tom, kolik jsou za ně ochotni kupující zaplatit.

Drahá auta jsou vesměs drahá proto, že k autu dostanete navíc společenský status. Levné Lamborghini by si koupil málokdo, přišlo by o pozlátko. Lístky do kina stojí právě tolik, aby kino bylo do určité kapacity naplněno a vydělávalo. Za tisícovku by tam chodili jen zapřísáhlí filmoví fanoušci za deset tisíc ani oni ne. (Ano, chleba by za deset tisíc taky nikdo nekupoval, lidi by jedli něco jiného. Ale kino lze snadno vyměnit za nekino - film prostě nevidět. No tak ho neuvidím, no a?)

A zlato? Jíst se nedá, pít se nedá, v průmyslu se pro něj občas nějaké využití najde, jsou z něj docela slušivé šperky, ale většina je ho v podobě zlatých cihel kdesi bezpečně uzamčena. Když kupujete investiční zlato, obvykle se vám do ruky nedostane. Nezajdete do banky a nekoupíte si dvacet deka zlata. Třeba takový kobalt je aktuálně žádanější, pokud jde o praktické využití, a stojí asi 60 dolarů za kilo. Investiční zlato vyjde zhruba na 42 000 dolarů za kilo, sedmsetkrát tolik. Ale tady už se pohybujeme u ceny stanovené nabídkou. Zlato je drahé, protože za něj jsou lidé ochotní dát obrovské množství peněz. Co by dělali s tak drahým kobaltem, že?

V porovnání s Bitcoinem, Steemem, Akreditem a dalšími má zlato jednu zásadní výhodu. Je hmotné. Když na to přijde, můžete ho vzít do ruky a použít třeba při výrobě skla. Nebo z něj nechat udělat šperky. Kryptoměny nejsou o nic hmotnější než článek, který právě píšu. Což je, shodou okolností, zajímavé srovnání, protože článek bude taky uložen v blockchainu a taky bude mít jistou hodnotu stanovenou poptávkou po Steemu.

## A co z toho vyplývá?
*Kryptoměny mají hodnotu jen tehdy, když si lidé myslí, že hodnotu mají. Bez poptávky po Bitcoinu by všechny už  vytěžené Bitcoiny nestály dohromady ani halíř. Bez poptávky po zlatu by zlato stálo plus mínus tolik, co kobalt, protože by se do jeho ceny promítaly jen dva faktory - náklady na jeho těžbu a užitek, který přináší v produktech, ve kterých je obsaženo.*

**Takže ano, kryptoměny jsou jedna velká bublina.**

Na druhou stranu bublina jsou i Lamborghini, lístky do kina nebo zlato. Cena všech uvedených statků se odvíjí jen od toho, že je chceme mít.

![a.png](https://res.cloudinary.com/hpiynhbhq/image/upload/v1508016893/zl1boattqigj9twsb435.png)

No a ty Akredity? Za kolik jich koupíte 10 000?